Martina Wurstová

Martina Wurstová

Březová

Obec Březová se nachází v těsné blízkosti hranic se Slovenskem. Najdeme ji na úpatí Velkého Lopeníku, což této obci zaručuje krásné prostředí malebné přírody protkané mnoha turistickými stezkami a cyklostezkami. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty tvoří okolí obce, a nabízejí tak jejím návštěvníkům nádhernou podívanou spojenou s mnoha zajímavými turistickými cíli, např. Cestiska, Dubiny a Kalábová – domov mnoha překrásných vstavačů a orchidejí.

První zmínky o obci pocházejí už z roku 1492. Samotný název obce pochází od původních březových hájů, které zde rostly. Původně byla Březová jen osadou několika lidí, postupně se z ní však stala dnešní obec. Přispělo k tomu také založení cisterciáckého kláštera Smilheimu. Právě v oblasti dnešní Březové bylo rozmístěno několik dřevorubeckých chalup, které zajišťovaly městu dostatek stavebního materiálu. Obec byla v minulosti také zničena, a to v roce 1606 po vpádu sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje. Později došlo k založení Nové Březové, jejíž obyvateli byli lidé z blízké Korytné. V dalších letech čelila Nová Březová několika sporům o půdu, a to především se sousedními obcemi. V roce 1621 byla znovu zničena vlivem nájezdů Gabora Bethlenema. I přes to byla zanedlouho vystavena další Nová Březová. Jelikož ale tento název byl pro lidi nepohodlný a zdlouhavý, stala se z obce dnešní Březová.

Dříve obec proslavily její sirovodíkové prameny, které nesly název Blumenbašská kyselka. Z původních šesti pramenů zde zůstaly jen dva, z nichž jen jeden je vhodný k pití – tzv. březovská kyselka. Tento léčivý přírodní pramen do Březové přilákal i skladatele Leoše Janáčka, kterému se malebná příroda kolem obce stala velkou inspirací.  Mezi další významné památky obce patří přilehlé pastviny – Cestiska, Dubina a Kalábová, která náleží do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Právě zde najdeme velkou pestrost jak zoologických, tak i botanických druhů. Místo, které určitě stojí za návštěvu, je také místní 20 m vysoká rozhledna Lopeník, která pochází z roku 2005 a je symbolem českého a slovenského přátelství. Poslední zajímavostí obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje, na jehož místě původně stávala kaple z 15. století. Nejen památky zdobí obec Březová, ale i březovský kroj patří k jejím pokladům.

Obec Březová láká své návštěvníky i na kulturní a společenské akce, kde nechybí vystoupení místní dechové hudby Březovjané či folklorního souboru Dúbrava.

 

Kontaktní údaje:

Obec Březová

Březová 390

687 67 Březová u Uherského Brodu

Telefon: 572 695 728

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Oficiální stránky obce: www.obecbrezova.cz

Pečená kachnička

Postup:

Kachnu pečlivě omyjeme studenou vodou. Nasolíme ji zvenčí i zevnitř. Položíme ji do dostatečně velkého pekáče, který má i pokličku, aby se kachna mohla péct zakrytá. Do kachny vložíme oloupaná jablka i s jádřinci. Kolem kachny rozložíme na měsíčky pokrájenou cibuli. Celou kachnu dobře okmínujeme. Maso podlijeme troškou vody a dáme péct v přikrytém pekáči na 150 °C. Během pečení podléváme kachnu výpekem. Pečeme asi tři hodiny. Nakonec kachnu odkryjeme, aby zezlátla. Podáváme s knedlíkem a červeným zelím.

 

Potřebujeme:

Kachna

Sůl

Kmín celý

Cibule

 

Asi 4 jablka (podle velikosti kachny)

Jitrnice jaké svět neviděl

Postup:

Vepřový bok a lalok dáme vařit do horké vody. Přidáme plíce. Lalok a bok uvaříme do polo měkka, plíce do měkka. Připravíme si mlýnek s dírkami o průměru asi 3 mm. Na tomto mlýnku si umeleme plíce. Dále umeleme játra, a to dvakrát po sobě. Vepřový bok vykostíme a nakrájíme na kostičky o hraně asi 0,5 cm. Tvrdší rohlíky nakrájíme na kostičky. Lalok nakrájíme také na kostičky o hraně asi 0,5 cm. Připravíme si velkou mísu, do které vložíme rohlíky, které polijeme polovinou teplého vývaru. Přidáme namletá játra, utřený česnek, namleté plíce, zalijeme zbytkem teplého vývaru. Přidáme sůl a koření a vše pečlivě promícháme. Nakonec přidáme pokrájený bůček a lalok. Znovu promícháme. Plníme do připravených tenkých vepřových střev, na koncích zatáhneme špejlí a vaříme asi v 90 °C teplé vodě po dobu asi 20 minut. Až jsou jitrnice uvařené, propláchneme je studenou vodou. Vyskládáme je na dřevěnou desku, kde je necháme ještě čtvrt hodiny odpočívat. Poté je obrátíme a necháme úplně vychladnout.

 

Tip: Pokud během vaření pár jitrniček popraská, vodu nevylévejte, ale připravte si z ní skvělou zabíjačkovou polévku!

 

Potřebujeme:

3 kg libového vepřového boku

1 kg vepřového laloku

1,5 kg vepřových plic

1 kg vepřových jater

1,5 kg starších rohlíků

1 l čistého vepřového vývaru

Vepřová střívka

Špejle

Kořenící směs na jitrnice:

 

Na 1 kg jitrniček si připravíme 28 g soli, 1 g majoránky, 0,5 g zázvoru, 0,5 g nového koření, 15 g utřeného česneku.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS