Krojovaná výbava Slovácka patří dozajista k největším klenotům této oblasti. Proto jsme se rozhodli k podrobnému popisu obecných částí kroje, které najdeme takřka ve všech oblastech Slovácka. Popsán je jak kroj ženský, tak i kroj mužský a dětský. Všechny popisované části jsou doplněny názornými fotografiemi z osobního archivu autorky.

Regionální rozdělení kroje

1. Západní typ kroje Tento typ kroje se vyskytuje na území severní Moravy a západního Slezska. Řadí se sem Pobečví (tmavé barvy mužského kroje, kabát s límcem, zkrácené svrchní oblečení, dlouhé kalhoty zastrčené ve vysokých botách), Kravařsko (koženky se prodlužují, vesta a kabátek se krátí), Lašsko (límcový plášť) a Niské Slezsko (tlumené barvy, modernější vesty i kabátky, krátké kalhoty). 2. Středomoravský typ kroje Tento typ se rozkládá v olomouckém, přerovském, částečně hradišťském a brněnském kraji, na Hané. Oblast je krojově…

Vývoj kroje mužského

Pozorovatelé, kteří se zajímají o problematiku kroje, umělci, kteří jej zobrazují v nejrůznějších formách, a kronikáři při svém výzkumu vždy sáhnou spíše po minulosti, než aby se přizpůsobili tomu, co jim poskytuje přítomnost. Toto je možné vypozorovat u kronikáře z Vřesovic na Hané či u malířů, kteří retrospektivně zobrazovali kroj předešlých generací, např. ve Velkých Losinách nebo v Moravské Třebové. Měli bychom si uvědomit, že kroj se stejně jako mnoho jiného postupem času proměňuje a utváří si novou podobu. Důležitým…

Historický vývoj kroje

Pojem kroj má v užívání řadu významů. Šíři pojmu dokládá i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde se kroj vymezuje jako oděv, který je charakteristický pro určitý kraj, dobu nebo organizaci. Kroj se v Čechách a na Moravě utvářel v průběhu staletí. Mezi důležité znaky lidového kroje patří tendence uchovávat staré, užitím ověřené a vyhovující prvky šatu, a přenášet je ve více či méně pozměněné formě do dalších generací. Některé motivy lze zařadit až do začátku letopočtu. Jsou…

Beranice, baranica

Charakteristika Beranice je „čepice s beránkem a každá huňatá čepice vůbec“. České dial. baranica je mužská pokrývka hlavy trojúhelníkového nebo obdélníkového tvaru, která je vyrobena z měkké beránčí kůže. Teplý materiál, z něhož je beranice vyrobena, ji předurčoval pro nošení v zimě. Baranica se dále nosí např. v období fašanku. Nejčastěji bývala baranica černá. Kromě černé barvy se můžeme setkat také s různými odstíny hnědé barvy či se strakatou, např. černobílou beranicí. Kožešinová baranica je ušita z kůže mladých černých…

Cifrování

Charakteristika Cifrování je vyšívání na mužském, ale i na ženském kroji. V případě mužského kroje najdeme cifrování především na kalhotách, gatích, které jsou bohatě cifrované od pasu až nad kolena. Barva tohoto vyšívání je u mladších mužů temně modrá, u starších mužů se však cifruje černě. Této ozdobě, která je nedílnou součástí každého mužského korytňanského kroje, se říká modrý kamrhol. Výšivka se provádí pomocí cifrovacího stroje. Podle Machka, který ve svém slovníku uvádí slovo cifra, se jedná o ozdobu či…

Halena

Charakteristika Ve staré češtině mužská halena označovala tříčtvrteční nebo dlouhý mužský soukenný kabát, který výjimečně používají i ženy, většinou pravoúhlého střihu. Jungmann uvádí: „Jedná se o sedlský, plátěný nebo i soukenný pláštík, svrchní mužský oděv“. Halena se nosí za chladného počasí a sahá až po paty. Na prsou se zavazuje šňůrkami ze sukna, a pokud není příliš chladno, nenosí se oblečená do rukávů, ale pouze přehozená přes ramena. V minulosti nosili muži haleny nezdobené z hrubého domácího sukna k pracovnímu…

Klobouk, klobúk

Charakteristika Klobouk je tuhá pokrývka hlavy s okrajem. Klobouk jako součást kroje je označení pro mužskou pokrývku hlavy, která se nosí ke korytňanskému kroji svátečnímu, ale může se objevit i ve společnosti korytňanského kroje prostého. Klobouk je vyroben z černé plsti, s úzkou nahoru vyhrnutou střechou a zdobí jej tzv. „šmuky“, tj. barevné mašličkami a stužky různé pro svobodné a ženaté. Většinou jsou šmuky vyrobeny z krepinkových stužek a mají stříbrnou, zlatou, červenou a bílou barvu. U svobodných nesměl za…

Košile, košula

Charakteristika Předchůdkyni košile se dříve říkalo subucula a byla již v prvních desetiletích našeho letopočtu součástí oděvu římského císaře Augusta. Také židovští velekněží nosili plátěnou košili, tzv. kenotet. Ve slovanských památkách najdeme často výraz košulja, a to již v 11. století. V průběhu 12. století byla košile mužským i ženským oděvem s tím rozdílem, že ženská košile byla delší a sahala až po kotníky. Vedle prostých košil, které nosili selští lidé, byly u měšťanstva a šlechty v módě také košile…

Kožich, kožuch

Charakteristika Kožich je svrchní kabát z kožešiny nebo kožešinou podšitý, ve staré češtině označoval také „svrchní část oděvu ušitou z kožešiny“. Kožuch nosí muži v zimním období. Většinou je hnědý, vyčiněný z beraní kůže a s bohatým vyšíváním na prsou, vzadu od jednoho rukávu ke druhému a na švech, může být dlouhý i krátký. Pod kožuchem se nosí halena a bílý lajbl. V 16. století byla oblíbená červená barva kožichů. Nezapomenutelnou součástí tradičního šatníku byly na konci 19. století kožichy…

Krejzlík

Charakteristika Dnes už zastaralý, lidový a knižní název součásti oděvu je „široký límec, zpravidla nabíraný“. U dětského kroje je krejzlík široký límec, zpravidla nabíraný: „krajkový límeček, který se uvazuje kolem krku u dětského kroje“. Langhammerová označuje krejzlík jako „nabíraný límec ke košilce, někdy i složitě skládaný a formovaný“. U dětského kroje se výrazně nerozlišuje kroj chlapců a dívek. Jediným rozdílem mezi nimi je vyšívání, které je u chlapců modré, u dívek růžové. Stav ve staré češtině Winter uvádí, že dvořané…

Lajbl

Charakteristika Lajbl je v současném českém jazyce zastaralé a knižní ve významu „vesta, živůtek“. Lajbl u krojů „vesta, krátká vesta z tmavomodrého vlněného sukna, kterou muži nosí na košili; „krátký světlý kabátek, který je zhotoven z flanelu a zdobí jej cifrování“. Tento krátký světlý lajbl oblékali muži v zimě pod kožuchem. Lajbl je zdoben zlatými kovovými knoflíky a na prsou přišitou vyšívanou růží zdobenou tkaničkami, které jsou naskládané a zdobené patáky, tj. stříbrnými a zlatými flitry. Lajbl se obléká za…

Nohavice

Charakteristika U lidových krojů se jedná o druh mužských přiléhavých kalhot z tmavomodrého vlněného sukna, které zdobí bohatá výšivka. Nohavice ve středověku pokrývaly tělo od chodidel až po bedra, kde byly upevněny pruhem stočené látky, provazcem či řemenem. Nohavice se nosí ke svátečnímu a obřadnímu kroji. Na počátku století chodili muži v nohavicích ze světlého sukna, později se šily nohavice z různých odstínů tmavého domácího sukna. Sukno je v současnosti vyráběno průmyslově. V pase mají nohavice dva zástřihy. Mezi zástřihy…

Obojek

Charakteristika Jako obojek se označuje stojatý límeček, který náleží mužské vojenské košili. Tento límeček je stojatý a nevyšívaný. Slovo obojek vedle dodnes běžného zvířecího obojku znamenalo současně jednak límec jako součást oděvu, jednak nákrčník jako součást brnění. V polovině 15. století si stěžuje žalobce, že mu pohnaný „skíbil dáti kuoň, pančíř, obojek, prusplech“. Stav ve staré češtině Ve Staročeském slovníku nalezneme heslo obojek, -jka/-jku m. „límec, límeček, krejzlík, část oděvu (často lemování) obepínající krk“. Např.: král ciesařě za obogyek jě…

Punt

Charakteristika Punt ve významu „vsadka do výstřihu dámského živůtku“ se dostal do Čech kolem 15. století a zdomácněl ve století 16. Byl tedy u starých Čechů součástí dámského oděvu: Vytrhl Jarošové punt z prsů, povrhl jej před ni na zem. V 15. století byly mužské kabátce na prsou vypodloženy tzv. punty, což byly vycpávky napomáhající rozšířenému vzhledu hrudníku: Někteří mívali na prsech punty bavlnou vycpávané. U dnešních krojů se jedná o přední vyšívanou část mužské košile s puntem. Výšivka postupuje…

Řemen

Charakteristika Řemen je odpradávna součástí oděvu, která jej přidržuje k tělu v oblasti beder a pasu. Neodmyslitelně patří také k mužskému kroji. Tento dlouhý, bohatě vybíjený řemen najdeme na nohavicích, v pase kolem kterého je třikrát obtočený. Materiálem, z něhož je řemen vyroben, je samozřejmě kůže. Řemen je provlečen tzv. mostem, který se nachází na úrovni rozkroku. Mostem si muži provlékali také vyšívaný a poskládaný šáteček. Stav ve staré češtině První staročeský doklad pochází z Drážďansko-leskovecké bible ze 14. stol.…
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS