Punt

Charakteristika

Punt ve významu „vsadka do výstřihu dámského živůtku“ se dostal do Čech kolem 15. století a zdomácněl ve století 16. Byl tedy u starých Čechů součástí dámského oděvu: Vytrhl Jarošové punt z prsů, povrhl jej před ni na zem.

V 15. století byly mužské kabátce na prsou vypodloženy tzv. punty, což byly vycpávky napomáhající rozšířenému vzhledu hrudníku: Někteří mívali na prsech punty bavlnou vycpávané.

U dnešních krojů se jedná o přední vyšívanou část mužské košile s puntem. Výšivka postupuje od krku směrem dolů. Nejčastějšími motivy vyšívání jsou květy nebo ovoce, např. jahody.

 

Stav ve staré češtině

Staročeské punt, -u m., deminutivum puntík je „náprsník“; „náprsník, prsník, vycpávka oděvu na prsou“; české staré punt, puntík je „mužský šat od krku až po pás, náprsník, prsník“; „prsní tkanice, sponka“.

 V 16. století se punt stává doplňkem převážně ženského oblečení.

 

Stav v nové češtině, nářeční varianty a významové specifikace

V současné češtině je zastaralé a dial. punt, deminutivum puntek. Např. pod kabátem míval dědeček punt (Svatopluk Čech). Také je to „součást ženského kroje, vkládaná mezi nedopjaté přednice šněrovačky nebo živůtku“ (např. šněrovačka s puntem, Alois Jirásek); „poklopec, rozparek u kalhot“, to se však užívá pouze v nářečích a v hovorové češtině, viz české hovorové punt „rozparek u kalhot“.

Význam deminutiva „rozparek u košile nebo u sukně“ souvisí s významem puntu u korytňanského kroje, jelikož se jedná o vyšívaný nebo nevyšívaný rozparek mužské košile u krku.

České dial. punt (Východní Čechy, Chodsko, Slovácko) je „nadpásní část zástěry, lacl“.

 

Etymologie

České punt, stč. paspunt nebo puntpas je přejato z němčiny. Pochází z něm. Bund, a to z významu „vsazený úzký pruh, který nahoře objímá košili“.

Newerkla upřesňuje, že stč. punt vychází z bavorského punt, a to ze středoněmeckého bunt „svazek, pouto, spolek atd.“

Něm. Bund, které nese význam „spolek, svaz“, pochází z předněmeckého *bundi- m. Odtud se vyvinulo deminutivum Bündel „otep, svazek, balík“ a od 18. století také sloveso bündeln „svazovat něco“.

 

Zdroje:

MACHEK, Václav: Etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia, 1968.

WINTER, Zikmund: Dějiny kroje v zemích českých. Od nejstarších dob až po války husitské. Praha: F. Šimáček, 1892.

JUNGMANN, Josef: Slovník česko – německý. Díl I - IV. Praha: Academia, 1989 – 1990.

MALINA, Ignác: Slovník nářečí mistřického. Praha, 1946.

Slovník spisovného jazyka českého. 1. – 4. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1960 – 1971.

SVĚRÁK, František: Nářečí na Břeclavsku a v dolním Pomoraví. Brno, 1966.

Příruční slovník jazyka českého. I – VIII. Praha: Státní nakladatelství, 1937  - 1957.

MACHEK, Václav: Etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia, 1968.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994.

Český jazykový atlas. I – IV. Red. J. Balhar a P. Jančák. Academia Praha, 1992 – 2005.

HOLUB, Josef, KOPEČNÝ, František: Etymologický slovník jazyka českého. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952.

REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001.

KLUGE, Friedrich: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin, New York: de Gruyter, 1989.

KOTT, František Št.: Česko – německý slovník zvláště grammaticko – fraseologický, 1 - 7. Praha: Nakladatelství Josefa Koláře a Františka Šimáčka, 1878 – 1893.

disertační práce). Praha, 1986.

NEWERKLA, Stefan, Michael: Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2004.

 

 

Více z této kategorie: « Řemen Obojek »

-2°C

Uherské Hradiště

Partly Cloudy

Humidity: 71%

Wind: 27.36 km/h

  • 03 Jan 2019 0°C -2°C
  • 04 Jan 2019 0°C -2°C