Meduňka lékařská

(latinský název Melissa officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Meduňka lékařská je bylinka, která se vyskytuje na zahradách, ale daří se jí i v květináčích. Vyrůstá do výšky až 1 m. Její lístky připomínají kopřivu. Jejich vůně je svěží a citrusová. Meduňka kvete bílými nebo narůžovělými kvítky, a to od května do června. Sklízejí se především lístky z meduňky, a to před kvetením. Ani květy však nezůstávají bez využití. Hodí se např. jako skvělá ozdoba pokrmů. Listy se používají čerstvé i sušené.…

Citronela

(latinský název Cymbopogon flexuosus, čeleď Poaceae, lipnicovité) Citronela je známá také pod svým názvem citronová tráva. Používá se k přípravě éterických olejů a do sladkých pokrmů. Je mnohem aromatičtější než citronová kůra. Daří se jí výborně v květináči a má ráda mnoho slunce. Citronela má dlouhé listy, které se krájejí nadrobno, či se rozmělní. Citronová tráva se pak vaří s pokrmem, např. s rýží s ananasem. Hodí se do asijských jídel a marinád. Z citronely se lisují éterické oleje. Používá…

Yzop lékařský

(latinský název Hyssopus officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tato bylina se využívá nejen jako léčebný prostředek, ale i jako koření. Pochází z jihu Evropy, proto se s ní ve volné přírodě téměř nesetkáme. Je to keř, který dorůstá až do výšky 60 cm. Kvete narůžovělými kvítky, které vyluzují mírnou vůni. Yzop se pěstuje pro své listy, které se dají sbírat před rozkvětem nebo i během kvetení. Ty jsou vhodné do polévek, omáček a salátů. Dají se i sušit. Připravuje se z …

Řeřišnice luční

(latinský název Cardamine pratensis, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Řeřišnice se vyskytuje v celých kobercích především na loukách. Kvete narůžovělými či nafialovělými kvítky, a to od dubna do června. Bylinka je to nahořklá. Používá se pouze v malém množství. Řeřišnice se vyhledává pro své mladé lístky. Svou nahořklou chutí připomíná ředkev a řeřichu. I vršky výhonů jsou užitečné do salátů a tvarohových pomazánek. Pokud je řeřišnice dostatečně štiplavá, dá se použít i místo křenu. Léčebné účinky – Řeřišnice je zdrojem vitamínu C.…

Jitrocel kopinatý

(latinský název Plantago lanceolata, čeleď Plantaginaceae, jitrocelovité) U nás je známo několik druhů jitrocele. Tyto byliny se vyskytují na loukách. Dorůstá výšky asi 30 cm a vyznačuje se dlouhými špičatými lístky. Uprostřed jitrocele vyrůstá vysoké květenství, které má bílou barvu, a to od května do října. Používají se především jeho lístky, které se sbírají mladé před nebo i během kvetení. Z jitrocele lze připravovat špenát, ale hodí se i do salátů a polévek. Léčebné účinky – jitrocel posiluje obranyschopnost našeho…

Mařinka vonná

(latinský název Galium odoratum, čeleď Rubiaceae, mořenovité) Mařinka vonná se vyskytuje v lesních porostech, především na stinných místech. Její lístky jsou jemné a rostou kruhovitě kolem stonku. Kvete jemnými bílými kvítky, a to od dubna do června. Mařinka je vyhledávaná pro své lístky, které se výborně hodí do sladkých pokrmů, ale i pro přípravu likérů. Léčebné účinky – z mařinky se vaří čaj, který působí proti migréně. Je však třeba používat mařinku opatrně, jelikož ve větším množství vyvolává nevolnost.

Tymián obecný

(latinský název Thymus vulgaris, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tymián se vyznačuje mnoha rašícími stonky s malými zašpičatělými lístečky. Je to velmi aromatická bylina, která se hojně využívá v kořenicích směsech. Tymián kvete malými narůžovělými kvítky. Najdeme ho v zahradách, ale daří se mu dobře i v květináči. Existuje mnoho druhů tymiánu. Velmi podobná tymiánu je mateřídouška úzkolistá. Tymián se pěstuje především kvůli jeho lístkům, které se sklízejí před i během kvetení. Tymián se používá pro výrobu provensálského koření. Lístky tymiánu jsou…

Hluchavka bílá

(latinský název Lamium album, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tato bylina dorůstá velikosti až 70 cm. Vyskytuje se na mnoha místech, je to planě rostoucí rostlina. Její stonek je čtyřhranný a vyrůstají z něj lístky, které jsou podobné lístkům kopřivy. Jejich dotek nás však nepožahá. Hluchavka je typická bílými nebo (podle druhu) fialovými kvítky. Kvete od dubna do září. Hluchavka je oblíbenou bylinou především pro své listy, které se používají pro přípravu salátů z bylin. Je však vhodná i pro přípravu špenátu.…

Stévie sladká

(latinský název Stevia rebaudiana, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité) Stévii si můžeme vypěstovat i doma v květináči. Je nenáročná. Tato původem subtropická aromatická trvalka se vyznačuje dlouhými listy, které dorůstají do délky asi 8 cm. Tyto lístky je vhodné přetrhávat, aby se rostlina stala hustší. Stévie kvete od října bílými drobnými kvítky. Lísky stévie jsou sladké. Používá se tedy jako sladidlo a hodí se pro přípravu všech pokrmů a nápojů. Lístky lze i louhovat, sušit a umlít na prášek podobný cukru. Léčebné…

Miřík celer listový

(latinský název Apium graveolens, čeleď Apiaceae, miříkovité) Celer listový je znám také jako celer kadeřavý. Je to zahradní rostlina s malou podzemní bulvou. Celer je oblíbenou rostlinou s velkými zpeřenými listy, které se sklízejí mladé. Postupem času listy hořknou. Celer se používá čerstvý, sušený, nasekaný, zmražený. Je to výborná přísada do polévek. Dá se usušit a poté rozemlít v mlýnku, stane se z něj tak skvělá kořenicí směs. Léčebné účinky – zajímavostí je, že celer má afrodiziakální účinky. Je močopudný…

Perila křovitá

(latinský název Perilla frutescens, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tato okrasná rostlina pochází původně z Asie. Používá se jako koření. Má mnoho druhů, květy perily jsou nafialovělé. Voní po meduňce a mátě. Její nať připomíná koriandr. Perila je mrazuvzdorná. Sbírají se mladé lístky, které se používají do asijských pokrmů, ale i jako přísada do rýže. Léčebné účinky – perila je vhodná při nevolnostech, zastavuje zvracení, uvolňuje křečové stavy a zklidňuje organismus.

Pažitka pravá

(latinský název Allium schoenoprasum, čeleď Alliaceae, česnekovité) Pažitka je jarní rostlinou, která předznamenává konec zimy. Je typická dlouhými zelenými lístky, které jsou uvnitř duté. Dorůstají do délky asi 30 cm. Pažitka kvete od května do srpna. Je zimovzdorná a vyznačuje se jemnou česnekovou vůní. Z pažitky se sklízejí lístky, které je dobré stříhat před rozkvětem. Potom ztrácejí svou pevnost. Pažitku lze nasekanou také zamrazit. Lze ji však i sušit, a to opět nasekanou. Pažitka by měla být uchovávána ve tmě.…

Prvosenka jarní

(latinský název Primula veris, čeleď Primulaceae, prvosenkovité) Prvosenka jarní je známá i pod názvem petrklíč. Je to také okrasná rostlinka, která kvete žlutými kvítky. Roste na lukách a v lesích. Lísky petrklíče jsou zvrásněné a často svinuté u země. Lístky se sbírají na salát, připravují se jako špenát a přidávají se také do polévek. Kvítky jsou výbornou ozdobou jídel. Léčebné účinky – z petrklíče se připravuje čaj, který čistí krev, působí proti křečím a uklidňuje organismus.

Řebříček obecný

(latinský název Achillea millefolium, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité) Řebříček je velmi známá bylinka, které dorůstá výšky kolem 30 – 80 cm. Řebříček lze používat jako koření. Má nízké stonky, ze kterých vyrůstají zpeřené lístky. Kvete od června do října bílými či narůžovělými květy. Lísky se hodí do bylinkových směsí, používají se čerstvé do tvarohových pomazánek, do polévek a bylinkových másel. Léčebné účinky – z řebříčku se připravuje čaj, který pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu. Působí proti žaludečním a střevním obtížím. Čerstvě vylisovaná…

Šťovík kyselý

(latinský název Rumex acetosa, čeleď Polygonaceae, rdesnovité) Šťovíku existují různé druhy, které se u nás hojně vyskytují. Dorůstají do různých výšek, od 10 až do 80 cm. Lístky jsou podlouhlé a kulaté. Šťovík je rozšířený na vlhkých loukách, ale roste i na zahradách. Šťovík kvete od května do června. Sbírají se jeho mladé lístky, které jsou výborné do polévek, omáček, k přípravě špenátu, bylinkových másel, jako přísada na salát. Pokud používáme šťovík do omáček, nesmí se dlouho vařit. Léčebné účinky…

Šalvěj lékařská

(latinský název Salvia officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tento stálezelený keř se používá jako koření. Dorůstá až do výšky 1 m a je zelená po celý rok. Stonky šalvěje jsou dřevnaté a vyrůstají z nich podlouhlé plstnaté lístečky. Kvítky šalvěje jsou nafialovělé a kvetou od května do července. I když šalvěj má ráda teplá místa, je zimovzdorná. Před kvetením se sklízejí mladé lístky a výhony, které se dají sušit a melou se do směsi koření. Šalvěj je vhodná k ochucení skopového…

Rozmarýn lékařský

(latinský název Rosmarinus officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tato stálezelená a vysoce aromatická rostlina. Má dřevnaté stonky a daří se jí v teplých podmínkách, kde dorůstá až do tří metrů. U nás však dorůstá jen do výšky 80 cm. V době od května do června kvete jemnými fialovými kvítky. Lístky jsou dlouhé a špičaté, rostou celoročně. Je výborná k jehněčímu masu. Rozmarýnem posypané brambory krásně provoní celý byt. Je vhodný i k pokrmům z ryb a k ochucení sladkých jídel. Rozmarýn…

Roketa setá

(latinský název Eruca sativa, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Roketa je oblíbenou přísadou do salátů. Je vysoce aromatická, dorůstá výšky až 50 cm a vyznačuje se zpeřenými lístky. Kvete bílými kvítky a semena dorůstají v šešulích. Jedná se o jednoletku, která není mrazuvzdorná. Roketa se pěstuje především pro její mladé lístky, které lze sklízet až do zimy. Pokud jsou lístky starší, jsou mírně nahořklé. Roketa je součástí mnoha receptů italské kuchyně. Používá se však především čerstvá na salát, do pesta, do omáček,…

Mateřídouška úzkolistá

(latinský název Thymus serpyllum, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Mateřídouška je podobná jako planý tymián. Z rostliny raší vysoké stonky, které dorůstají až do 30 cm výšky. Je vysoce aromatická, roste na suchých místech a je typická svými nafialovělými lístky. Kvete od května do října, je teplomilná a dá se pěstovat i jako skalnička. Má malé úzké lísky, které jsou vhodné k sušení. Mateřídouška se využívá celá, jak lístky, tak i stonky. Sklízejí se nůžkami, aby vyrašily další výhony. Je výborná na…

Šrucha zelená

(latinský název Portulaca oleracea, čeleď Portulacaceae, šruchovité) Lístky šruchy se trochu podobají lístkům bazalky. Jsou vejčité a rostou ze šťavnatých stonků. Šrucha kvete jemnými bílými kvítky, které se vyskytují od června do září. Sbírají se mladé lísky a ty chutnají slaně. Používají se jako salát či jako přísada do salátových omáček. Lze z nich připravit i špenát. Šruchu lze naložit do octových nálevů, nehodí se však k sušení. Léčebné účinky – šrucha působí močopudně a má pozitivní vliv na chuť…

Krvavec menší

(latinský název Sanguisorba minor, čeleď Rosaceae, růžovité) Tato rostlina je menšího vzrůstu, její lístky jsou lichozpeřené a dorůstá často do výšky 40 cm. Svou vůní připomíná okurku. Zajímavé je, že toto aroma se působením deště zvýrazňuje, u ostatních bylin déšť vůni naopak oslabuje. Kvete jemnými červenými kvítky, a to od června do září. Pokud si přejeme sklízet stále jeho zelené lístky, musíme odstraňovat květenství. Po jeho odstranění dojde k vyrašení nových výhonů. Používá se do polévek, jako přísada do salátů,…

Petržel kadeřavá

(latinský název Petroselinum crispum, čeleď Apiaceae, miříkovité) Toto koření patří k jedněm z nejznámějších a nejpoužívanějších v našich krajinách. Okolíky petržele dorůstají do výšky až 80 cm. Má kadeřavé a zpeřené lísky. Pokud pěstujeme petržel na zahradě, jedná se často o dvouletou rostlinu. Petržel kořenová je oproti petrželi kadeřavé zimovzdorná a její kořeny se používají do polévek. Petržel se dá využívat celá. Sklízejí se jak její lístky, tak i lodyhy před rozkvětem. Pokud ostříháme květenství, vyraší z rostliny nová nať,…

Máta peprná a máta vodní

(latinský název Mentha piperita, Mentha aquatica, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Pokud na zahrádce pěstujeme mátu, cítíme ji na dálku. Její mentolová vůně uklidňuje tělo i ducha. Využívá se v mnoha odvětvích. Existuje mnoho druhů máty, např. máta čokoládová a citronová. Všechny se liší svým aromatem. Květy máty jsou nafialovělé. Listy jsou vysoce aromatické a u některých druhů mají jemné chloupky. Všechny druhy máty však rostou na vlhkých půdách. Před rozkvětem se sklízejí lísky a výhony. Používají se k čajovému nálevu, jako…

Sléz lesní

(latinský název Malva silvestris, čeleď Malvaceae, slézovité) Sléz kvete nafialovělými kvítky a dosahuje velikosti až 80 cm. Kvete hojně na loukách i zahradách. Stonky mají jemné chloupky s vroubkovanými lístky. Když sléz dozraje, vznikají na něm tobolky, které se později rozpadají na dílky. Sléz se využívá v kuchyni, kdy se jeho poupata sklízejí na jaře před kvetením. Využitelné jsou i jeho mladé výhonky. Tyto plody lze nakládat podobně jako kapary. Lístky se používají přípravám salátů. Léčebné účinky – ze slézu…

-2°C

Uherské Hradiště

Partly Cloudy

Humidity: 71%

Wind: 27.36 km/h

  • 03 Jan 2019 0°C -2°C
  • 04 Jan 2019 0°C -2°C