Martina Wurstová

Martina Wurstová

Řebříček obecný

(latinský název Achillea millefolium, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité)

Řebříček je velmi známá bylinka, které dorůstá výšky kolem 30 – 80 cm. Řebříček lze používat jako koření. Má nízké stonky, ze kterých vyrůstají zpeřené lístky. Kvete od června do října bílými či narůžovělými květy.

Lísky se hodí do bylinkových směsí, používají se čerstvé do tvarohových pomazánek, do polévek a bylinkových másel.

 

Léčebné účinky – z řebříčku se připravuje čaj, který pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu. Působí proti žaludečním a střevním obtížím. Čerstvě vylisovaná šťáva z řebříčku povzbuzuje chuť k jídlu.

Šťovík kyselý

(latinský název Rumex acetosa, čeleď Polygonaceae, rdesnovité)

Šťovíku existují různé druhy, které se u nás hojně vyskytují. Dorůstají do různých výšek, od 10 až do 80 cm. Lístky jsou podlouhlé a kulaté. Šťovík je rozšířený na vlhkých loukách, ale roste i na zahradách. Šťovík kvete od května do června.

Sbírají se jeho mladé lístky, které jsou výborné do polévek, omáček, k přípravě špenátu, bylinkových másel, jako přísada na salát. Pokud používáme šťovík do omáček, nesmí se dlouho vařit.

 

Léčebné účinky – šťovík čistí krev a pozitivně ovlivňuje celý organismus. Používá se při očistných kůrách. Děti mají šťovík rády pro jeho nakyslou chuť, ovšem měly by jej jíst jen málo, protože nepříznivě ovlivňuje činnost ledvin.

Šalvěj lékařská

(latinský název Salvia officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Tento stálezelený keř se používá jako koření. Dorůstá až do výšky 1 m a je zelená po celý rok. Stonky šalvěje jsou dřevnaté a vyrůstají z nich podlouhlé plstnaté lístečky. Kvítky šalvěje jsou nafialovělé a kvetou od května do července. I když šalvěj má ráda teplá místa, je zimovzdorná.

Před kvetením se sklízejí mladé lístky a výhony, které se dají sušit a melou se do směsi koření. Šalvěj je vhodná k ochucení skopového masa, ale i do jater, k rybím pokrmům, na omeletu. Je zajímavé, že sušená šalvěj má silnější chuť než čerstvá. Je to velmi silné koření, proto pamatujme, že jej musíme používat s mírou. Lístky lze nakládat do octa nebo oleje.

 

Léčebné účinky – šalvějový čaj se připravuje ze sušených lístků, ten podporuje trávení. Šalvěj lékařská obsahuje hormon fytoestrogen, který působí podobně jako estrogen.

Rozmarýn lékařský

(latinský název Rosmarinus officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Tato stálezelená a vysoce aromatická rostlina. Má dřevnaté stonky a daří se jí v teplých podmínkách, kde dorůstá až do tří metrů. U nás však dorůstá jen do výšky 80 cm. V době od května do června kvete jemnými fialovými kvítky.

Lístky jsou dlouhé a špičaté, rostou celoročně. Je výborná k jehněčímu masu. Rozmarýnem posypané brambory krásně provoní celý byt. Je vhodný i k pokrmům z ryb a k ochucení sladkých jídel. Rozmarýn je součástí směsi provensálské koření.

 

Léčebné účinky – rozmarýn má velké množství léčebných účinků. Povzbuzuje chuť k jídlu, pozitivně působí na trávicí systém. Když trpíte křečemi, je vhodné uvařit si z rozmarýnu čaj. Rozmarýn není vhodný požívat v těhotenství.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS