(latinský název Cymbopogon flexuosus, čeleď Poaceae, lipnicovité)

Citronela je známá také pod svým názvem citronová tráva. Používá se k přípravě éterických olejů a do sladkých pokrmů. Je mnohem aromatičtější než citronová kůra. Daří se jí výborně v květináči a má ráda mnoho slunce.

Citronela má dlouhé listy, které se krájejí nadrobno, či se rozmělní. Citronová tráva se pak vaří s pokrmem, např. s rýží s ananasem. Hodí se do asijských jídel a marinád. Z citronely se lisují éterické oleje. Používá se také v kosmetickém průmyslu.

Léčebné účinky – její vůně je zklidňující a snižuje krevní tlak.

(latinský název Hyssopus officinalis, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Tato bylina se využívá nejen jako léčebný prostředek, ale i jako koření. Pochází z jihu Evropy, proto se s ní ve volné přírodě téměř nesetkáme. Je to keř, který dorůstá až do výšky 60 cm. Kvete narůžovělými kvítky, které vyluzují mírnou vůni.

Yzop se pěstuje pro své listy, které se dají sbírat před rozkvětem nebo i během kvetení. Ty jsou vhodné do polévek, omáček a salátů. Dají se i sušit. Připravuje se z nich bylinkové máslo, přidává se do zavařenin a čatní.

Léčebné účinky – Yzop pomáhá při nechutenství a celkově podporuje trávicí systém. Čaj z yzopu je vhodný proti kašli a bolesti v krku.

(latinský název Cardamine pratensis, čeleď Brassicaceae, brukvovité)

Řeřišnice se vyskytuje v celých kobercích především na loukách. Kvete narůžovělými či nafialovělými kvítky, a to od dubna do června.

Bylinka je to nahořklá. Používá se pouze v malém množství. Řeřišnice se vyhledává pro své mladé lístky. Svou nahořklou chutí připomíná ředkev a řeřichu. I vršky výhonů jsou užitečné do salátů a tvarohových pomazánek. Pokud je řeřišnice dostatečně štiplavá, dá se použít i místo křenu.

Léčebné účinky – Řeřišnice je zdrojem vitamínu C. Používá se při potížích s látkovou výměnou, působí močopudně. Její dávkování by mělo být obezřetné. Při větším použití se podráždí žaludek.

(latinský název Plantago lanceolata, čeleď Plantaginaceae, jitrocelovité)

U nás je známo několik druhů jitrocele. Tyto byliny se vyskytují na loukách. Dorůstá výšky asi 30 cm a vyznačuje se dlouhými špičatými lístky. Uprostřed jitrocele vyrůstá vysoké květenství, které má bílou barvu, a to od května do října.

Používají se především jeho lístky, které se sbírají mladé před nebo i během kvetení. Z jitrocele lze připravovat špenát, ale hodí se i do salátů a polévek.

Léčebné účinky – jitrocel posiluje obranyschopnost našeho těla, protože je bohatý na kyselinu křemičitou. Rovněž je v něm obsaženo velké množství vitamínu C. Z jitrocele se vaří čaj, který působí protizánětlivě. Připravujeme z něj rovněž sirup, který se používá při onemocnění horních cest dýchacích a při bolestech v krku.