(latinský název Petroselinum crispum, čeleď Apiaceae, miříkovité)

Toto koření patří k jedněm z nejznámějších a nejpoužívanějších v našich krajinách. Okolíky petržele dorůstají do výšky až 80 cm. Má kadeřavé a zpeřené lísky. Pokud pěstujeme petržel na zahradě, jedná se často o dvouletou rostlinu. Petržel kořenová je oproti petrželi kadeřavé zimovzdorná a její kořeny se používají do polévek.

Petržel se dá využívat celá. Sklízejí se jak její lístky, tak i lodyhy před rozkvětem. Pokud ostříháme květenství, vyraší z rostliny nová nať, která se používá do polévek, ale také do omáček, jako kořenící přípravek k rybím pokrmům, do bylinkových másel, nať lze usušit, zmrazit, rozemlít, a uchovávat ji tak i přes zimu.

Léčebné účinky – Petržel je naoko obyčejná, avšak obsahuje velké množství vitamínu C, působí proti křečovým stavům, čistí krev, povzbuzuje chuť k jídlu, pozitivně ovlivňuje trávicí systém a navíc pokud rozžvýkáme čerstvou petržel, zbavíme se tak zápachu z úst.

(latinský název Mentha piperita, Mentha aquatica, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Pokud na zahrádce pěstujeme mátu, cítíme ji na dálku. Její mentolová vůně uklidňuje tělo i ducha. Využívá se v mnoha odvětvích. Existuje mnoho druhů máty, např. máta čokoládová a citronová. Všechny se liší svým aromatem. Květy máty jsou nafialovělé. Listy jsou vysoce aromatické a u některých druhů mají jemné chloupky. Všechny druhy máty však rostou na vlhkých půdách.

Před rozkvětem se sklízejí lísky a výhony. Používají se k čajovému nálevu, jako přísada do masitých pokrmů. Mátové lístky lze také sušit, přidávat do kořenících směsí a do bylinkových sáčků.

Léčebné účinky – máta peprná povzbuzuje chuť k jídlu, uvolňuje křeče, působí proti nadýmání a zklidňuje organismus.

(latinský název Malva silvestris, čeleď Malvaceae, slézovité)

Sléz kvete nafialovělými kvítky a dosahuje velikosti až 80 cm. Kvete hojně na loukách i zahradách. Stonky mají jemné chloupky s vroubkovanými lístky. Když sléz dozraje, vznikají na něm tobolky, které se později rozpadají na dílky.

Sléz se využívá v kuchyni, kdy se jeho poupata sklízejí na jaře před kvetením. Využitelné jsou i jeho mladé výhonky. Tyto plody lze nakládat podobně jako kapary. Lístky se používají přípravám salátů.

Léčebné účinky – ze slézu se vaří čaj, který je příznivý pro léčbu horních cest dýchacích. Jeho účinky spočívají v odhlenění sliznic a protizánětlivosti.

(latinský název Origanum majorana, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Majoránka zahradní má jemnou vůni, která se trochu liší od domácí dobromysli obecné. Majoránka se vyznačuje malými lístky, které mají jemné chloupky. Dorůstá do výšky až 40 cm a kvete narůžovělými kvítky. Majoránka se nesnáší dobře s mrazivým počasím, kvete v červnu a červenci a má několik odrůd.

Sklízíme z ní drobné lístky, které jsou vhodné do bylinkových směsí, k nakládání, pro přípravu octových nálevů, ale především k sušení. Usušit lze i celou nať, která se následně rozemele. Je výborná jako přísada do omáček, bramboráků, polévek, luštěninových pokrmů, do nádivky, k posypání drůbežího masa.

Léčebné účinky – pozitivně působí proti nadýmání, těžko stravitelné pokrmy jsou po ní lépe stravitelné.