Lichořeřišnice větší

(latinský název Tropaeolum majus, čeleď Tropaeolaceae, lichořeřišnicovité)

Tato okrasná rostlina se vyznačuje oranžovými a žlutými květy. Květy a lístky jsou peprné, podobně jako listy řeřichy.

Hned na jaře se sklízí pupeny, které lze nakládat jako kapary. Je výborná do salátů, studených omáček, ale i jako přísada do bylinkového másla.

 

Léčebné účinky – lichořeřišnice se využívá jako povzbuzovač chuti k jídlu, působí příznivě na trávicí systém.

Chmel obecný

(latinský název Humulus lupulus, čeleď Cannabaceae, konopovité)

Tato popínavá rostlina se vyskytuje jako plazivá rostlina na keřích a stromech. Samozřejmě je známá jako hlavní přísada při výrobě piva. Rostlina tvoří samčí i samičí květy. Ty samičí se vyznačují šiškovitými plody, které se vytvářejí po odkvětu. Listy chmelu obecného jsou podobné listům vinné révy, jsou však chlupaté.

Chmel roste od června do srpna, přičemž se sklízejí jeho mladé výhonky. Jejich použití je podobné jako využití chřestu. Ty je dobré sklízet před rozkvětem, jelikož později hořknou.

 

Léčebné účinky – Z chmelu se vaří čaj, který má močopudné účinky. Při dlouhodobé konzumaci působí jako estrogen.

Kokoška pastuší tobolka

(latinský název Capsella bursa-pastoris, čeleď Brassicaceae, brukvovité)

Tato velmi známá a rozšířená bylina roste na lukách, ale najdeme ji téměř všude. Vyznačuje se malými srdčitými lístky a bílými kvítky na konci stonku. Kvete od března až do prvních mrazíků.

Především zjara se sklízejí její mladé lístky, které se hodí na saláty, ale i do směsi polévkových bylinek.

 

Léčebné účinky – z kokošky se připravuje léčebný čaj, který je vhodný při vnějším i vnitřním krvácení.

Popenec břečťanovitý

(latinský název Glechoma hederacea, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Popenec se vyznačuje plazivým stonkem a modrofialovými kvítky, které se objevují od února do července. Pro mnoho zvířat je tato bylina jedovatá, pro člověka však ne.

Sbírají se srdčité lístečky, které se výborně hodí do polévek. Vhodná je i nať, která se přidává do omáček. Listy lze usušit.

 

Léčebné účinky – Popenec je vhodný na přípravu léčivého čaje, který mírní kašel a příznivě působí proti žaludečním a střevním problémům.

Bršlice kozí noha

(latinský název Aegopodium podagraria, čeleď Apiaceae, miříkovité)

Tato bylina se hojně vyskytuje v lesích a na loukách. Je těžko rozpoznatelná, jelikož rostlin podobného vzhledu je nespočetné množství. Má bílé kvítky a trojčetné lístky.

Tyto lístky se sklízejí před rozkvétáním. Jejich chuť je jemně sladká, ale po delší době se změní v nahořklou. Používají se na saláty, jako přísada do polévek, ale připravuje se i jako špenát.

 

Léčebné účinky – Bršlice čistí krev a vyrábějí se z ní obklady a masti proti revmatu.

Řeřicha zahradní

(latinský název Lepidium sativum, čeleď Brassicaceae, brukvovité)

Drobné lístečky této květinky se výborně hodí do salátů. Výhodou je, že ji můžeme pěstovat celoročně, vysévá se samovolně. Pokud sklízíme lístky, je dobré je odstřihnout asi 5 cm nad zemí.

Využívá se jako ozvláštnění salátů, jelikož se vyznačuje ostřejší vůní. Je výborná k výrobě bylinkového másla, ale i jako posyp do řeřichové polévky.

 

Léčebné účinky – řeřicha má v sobě ukrytou spoustu vitaminů, navíc povzbuzuje chuť k jídlu a čistí krev.

Sedmikráska obecná

(latinský název Bellis perennis, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité)

Tato vytrvalá bylina se vyznačuje bílými lístky a žlutým terčem. Kvete po celý rok.

Používají se mladé pupeny i lístky. Lze ji nakládat jako kapary. Listy se výborně hodí do salátů, které lze ozdobit i jedlými květy sedmikrásky. Z listů lze podobně jako z medvědího česneku uvařit „špenát“.

 

Léčebné účinky – Sedmikráska neboli všelék se neříká pro nic za nic. Je příznivá z hlediska látkové výměny a pozitivně ovlivňuje trávicí systém.

Fenykl obecný

(latinský název Foeniculum vulgare, čeleď Apiaceae, miříkovité)

Fenykl obecný si nezaměňujme s bulvovým zeleninovým fenyklem. Jedná se ale o až 2m rostlinu, která se hodí jako okrasa na zahradu. Poznáme jej podle roztřepených listů a jemných žlutých kvítků, které vypadají trochu jako kopr. I tento fenykl má výraznou fenyklovou vůni.

Sklízí se listy, ale i celé stonky. Dokonce semínka jsou velmi oblíbenou přísadou např. asijských jídel a pečiva.

 

Léčebné účinky – tato bylina povzbuzuje chuť k jídlu, využívá se při plynatosti střev a pozitivně působí i na trávicí systém. Má afrodiziakální účinky.

Pelyněk kozalec

(latinský název Artemisia dracunculus, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité)

Kozalec bývá častěji nazýván jako estragon, jehož vůně je podobná vůni anýzu. Je typický svými úzkými listy a nenápadnými kvítky. Doba kvetení je od srpna do října.

Listy, které je dobré sklízet v letních měsících, výborně ochutí omáčky, bílé maso, ryby a používá se na výrobu směsi Fines herbes, která se využívá hlavně ve francouzské kuchyni. Pokud se rozhodneme estragon usušit, je třeba si uvědomit, že tímto ztrácí svou vůni.

 

Léčebné účinky – estragon působí močopudně, pozitivně ovlivňuje trávicí ústrojí a povzbuzuje žlučník.

Pelargonie růžová

(latinský název Pelargonium graveolens, čeleď Geraniaceae, kakostovité)

I když je tato rostlina známá spíše jako okrasná, může se používat i ke zlepšení a ozvláštnění chuti různých pokrmů. Daří se jí jak v květináčích, tak i na záhonku. Poznáme ji podle růžových květů a sametových lístků.

Listy se hojně využívají jako koření do asijských jídel, ale také jako ochucení sladkostí či likérů.

 

Léčebné účinky – Z pelargonie se vyrábí léčebný vonný olej, který působí ke zlepšení nálady a pomáhá léčit podrážděnou kůži.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS