Slovácká apatyka

Majoránka zahradní

(latinský název Origanum majorana, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Majoránka zahradní má jemnou vůni, která se trochu liší od domácí dobromysli obecné. Majoránka se vyznačuje malými lístky, které mají jemné chloupky. Dorůstá do výšky až 40 cm a kvete narůžovělými kvítky. Majoránka se nesnáší dobře s mrazivým počasím, kvete v červnu a červenci a má několik odrůd. Sklízíme z ní drobné lístky, které jsou vhodné do bylinkových směsí, k nakládání, pro přípravu octových nálevů, ale především k sušení. Usušit lze i celou…

Pampeliška lékařská

(latinský název Taraxacum officinale, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité) Pampeliška neboli smetanka lékařská je typickou všudypřítomnou bylinou s typicky žlutými kvítky. Používá se jak k léčebným účinkům, tak i v kuchyni. Lístky rostliny jsou zubaté, vysoké, kruhovitě rozložené kolem květu, které žlutě svítí od května do září. Před kvetením nebo i během něj lze trhat a sklízet mladé lístky, které lze připravovat podobně jako špenát. Výborné jsou i jako přísada do zeleninových salátů, podobně jako rukola. Z květů se často připravuje pampeliškový…

Vavřín pravý

(latinský název Laurus nobilis, čeleď Lauraceae, vavřínovité) Vavřín je známý také pod názvem bobkový list. Je to rostlina, kterou lze pěstovat i na okenním parapetu, a to celoročně. Má stromovitý charakter a podlouhlé aromatické listy. Ty se využívají jako kořenící přípravek do všemožných jídel, např. masa, omáčky, polévky apod. Kvete žlutými kvítky, ze kterých se později stanou černé bobule. Vavřín pěstujeme pro jeho listy, které se výborně hodí k sušení. Stačí nám k tomu pečicí papír či síto, na které…

Libeček lékařský

(latinský název Levisticum officinale, čeleď Apiaceae, miříkovité) Libeček svými lístky připomíná celer. Dorůstá až do výšky dvou metrů a barva jeho kvítků je jasně žlutá. Podobně jako celer se používá do polévek, jelikož jim dodává silnou chuť. Daří se mu na mnoha místech, je mrazuvzdorný a jeho vůně se line celou zahradou. Libeček pěstujeme pro jeho lístky, které je dobré sklízet před květenstvím, jinak je jejich chuť mírně nahořklá. Pokud sklízíme celou nať, lze ji použít k nasekání nebo k …

Česnáček lékařský

(latinský název Alliaria petiolata, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Tato bylina se vyskytuje na okrajích lesů a na loukách. Od května do července kvete malými bílými kvítky. Listy mají tvar srdce. Pokud si listy rozmačkáme mezi prsty, ucítíme česnekové aroma. Česnáček se využívá do polévek, omáček, k přípravě bylinkových másel a tvarohových pomazánek. Podobně jako u medvědího česneku se sbírají mladé listy a výhonky, které by se měly po sklizení rychle upotřebit. Léčebné účinky – pokud nás trápí kornatění tepen, používá se…

Levandule lékařská

(latinský název Lavandula angustifolia, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Modrofialová kvetoucí bylina je významná především pro svou omamnou vůni. Vyskytuje se jak planě, tak i v květináčích či na záhonech. Sklízejí se květy i úzké lístky, které se využívají např. ve směsi provensálského koření. Výborná je také k ochucení jídel z masa a ryb. Květy se hodí pro přípravu sladkých pokrmů, limonád a k ochucení olejů, např. olivového. Levandule se používá také proti molům v šatnících a skříních. Léčebné účinky – z …

Koriandr setý

(latinský název Coriandrum sativoum, čeleď Apiaceae, miříkovité) Svými hladkými lístky připomíná koriandr petržel. Doba kvetení této byliny je od května do srpna, roste na teplých slunných místech. Nať koriandru se sklízí před rozkvětem, používá se do omáček, polévek, jako koření na ryby či do salátů. Velmi výrazné jsou jako posypání asijských a orientálních pokrmů. Léčebné účinky – Koriandr má všestranné léčebné účinky. Povzbuzuje chuť k jídlu, pozitivně ovlivňuje trávicí systém a působí proti plynatosti.

Česnek kuchyňský

(latinský název Allium sativum, čeleď Alliaceae, česnekovité) Tato rostlina se vyznačuje asi 70 cm výškou a kvete růžově až nafialověle. Jeho pěstování je snadné na zahradě. Sklízejí se jeho cibule od května do září. Česnek se používá všestranně v kuchyni. Např. jako přísada do bylinkového másla, k nakládání masa, k výrobě česnekového oleje apod. Léčebné účinky – česnek je všestranný lék, který je známý pro své účinky povzbuzující obranyschopnost. Čistí krev a působí protizánětlivě.

Kerblík třebule

(latinský název Anthriscus cerefolium, čeleď Apiaceae, miříkovité) Listy kerblíku jsou podobné lístkům petržele. Kvete bílými kvítky. Není vhodné jej zaměňovat s kerblíkem lesním, který se ke konzumaci nehodí. Sklízí se nať, která se využívá do salátů, omáček, zelí, jako přísada do bylinkového másla, ale i do tvarohových pomazánek. Lze sušit, ale pamatujme si, že tímto procesem ztrácí aroma. Léčebné účinky – Kerblík je vhodný proti kašli a má močopudné účinky.

Lichořeřišnice větší

(latinský název Tropaeolum majus, čeleď Tropaeolaceae, lichořeřišnicovité) Tato okrasná rostlina se vyznačuje oranžovými a žlutými květy. Květy a lístky jsou peprné, podobně jako listy řeřichy. Hned na jaře se sklízí pupeny, které lze nakládat jako kapary. Je výborná do salátů, studených omáček, ale i jako přísada do bylinkového másla. Léčebné účinky – lichořeřišnice se využívá jako povzbuzovač chuti k jídlu, působí příznivě na trávicí systém.

Chmel obecný

(latinský název Humulus lupulus, čeleď Cannabaceae, konopovité) Tato popínavá rostlina se vyskytuje jako plazivá rostlina na keřích a stromech. Samozřejmě je známá jako hlavní přísada při výrobě piva. Rostlina tvoří samčí i samičí květy. Ty samičí se vyznačují šiškovitými plody, které se vytvářejí po odkvětu. Listy chmelu obecného jsou podobné listům vinné révy, jsou však chlupaté. Chmel roste od června do srpna, přičemž se sklízejí jeho mladé výhonky. Jejich použití je podobné jako využití chřestu. Ty je dobré sklízet před…

Kokoška pastuší tobolka

(latinský název Capsella bursa-pastoris, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Tato velmi známá a rozšířená bylina roste na lukách, ale najdeme ji téměř všude. Vyznačuje se malými srdčitými lístky a bílými kvítky na konci stonku. Kvete od března až do prvních mrazíků. Především zjara se sklízejí její mladé lístky, které se hodí na saláty, ale i do směsi polévkových bylinek. Léčebné účinky – z kokošky se připravuje léčebný čaj, který je vhodný při vnějším i vnitřním krvácení.

Popenec břečťanovitý

(latinský název Glechoma hederacea, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Popenec se vyznačuje plazivým stonkem a modrofialovými kvítky, které se objevují od února do července. Pro mnoho zvířat je tato bylina jedovatá, pro člověka však ne. Sbírají se srdčité lístečky, které se výborně hodí do polévek. Vhodná je i nať, která se přidává do omáček. Listy lze usušit. Léčebné účinky – Popenec je vhodný na přípravu léčivého čaje, který mírní kašel a příznivě působí proti žaludečním a střevním problémům.

Bršlice kozí noha

(latinský název Aegopodium podagraria, čeleď Apiaceae, miříkovité) Tato bylina se hojně vyskytuje v lesích a na loukách. Je těžko rozpoznatelná, jelikož rostlin podobného vzhledu je nespočetné množství. Má bílé kvítky a trojčetné lístky. Tyto lístky se sklízejí před rozkvétáním. Jejich chuť je jemně sladká, ale po delší době se změní v nahořklou. Používají se na saláty, jako přísada do polévek, ale připravuje se i jako špenát. Léčebné účinky – Bršlice čistí krev a vyrábějí se z ní obklady a masti…

Řeřicha zahradní

(latinský název Lepidium sativum, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Drobné lístečky této květinky se výborně hodí do salátů. Výhodou je, že ji můžeme pěstovat celoročně, vysévá se samovolně. Pokud sklízíme lístky, je dobré je odstřihnout asi 5 cm nad zemí. Využívá se jako ozvláštnění salátů, jelikož se vyznačuje ostřejší vůní. Je výborná k výrobě bylinkového másla, ale i jako posyp do řeřichové polévky. Léčebné účinky – řeřicha má v sobě ukrytou spoustu vitaminů, navíc povzbuzuje chuť k jídlu a čistí krev.

Sedmikráska obecná

(latinský název Bellis perennis, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité) Tato vytrvalá bylina se vyznačuje bílými lístky a žlutým terčem. Kvete po celý rok. Používají se mladé pupeny i lístky. Lze ji nakládat jako kapary. Listy se výborně hodí do salátů, které lze ozdobit i jedlými květy sedmikrásky. Z listů lze podobně jako z medvědího česneku uvařit „špenát“. Léčebné účinky – Sedmikráska neboli všelék se neříká pro nic za nic. Je příznivá z hlediska látkové výměny a pozitivně ovlivňuje trávicí systém.

Fenykl obecný

(latinský název Foeniculum vulgare, čeleď Apiaceae, miříkovité) Fenykl obecný si nezaměňujme s bulvovým zeleninovým fenyklem. Jedná se ale o až 2m rostlinu, která se hodí jako okrasa na zahradu. Poznáme jej podle roztřepených listů a jemných žlutých kvítků, které vypadají trochu jako kopr. I tento fenykl má výraznou fenyklovou vůni. Sklízí se listy, ale i celé stonky. Dokonce semínka jsou velmi oblíbenou přísadou např. asijských jídel a pečiva. Léčebné účinky – tato bylina povzbuzuje chuť k jídlu, využívá se při…

Pelyněk kozalec

(latinský název Artemisia dracunculus, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité) Kozalec bývá častěji nazýván jako estragon, jehož vůně je podobná vůni anýzu. Je typický svými úzkými listy a nenápadnými kvítky. Doba kvetení je od srpna do října. Listy, které je dobré sklízet v letních měsících, výborně ochutí omáčky, bílé maso, ryby a používá se na výrobu směsi Fines herbes, která se využívá hlavně ve francouzské kuchyni. Pokud se rozhodneme estragon usušit, je třeba si uvědomit, že tímto ztrácí svou vůni. Léčebné účinky –…

Pelargonie růžová

(latinský název Pelargonium graveolens, čeleď Geraniaceae, kakostovité) I když je tato rostlina známá spíše jako okrasná, může se používat i ke zlepšení a ozvláštnění chuti různých pokrmů. Daří se jí jak v květináčích, tak i na záhonku. Poznáme ji podle růžových květů a sametových lístků. Listy se hojně využívají jako koření do asijských jídel, ale také jako ochucení sladkostí či likérů. Léčebné účinky – Z pelargonie se vyrábí léčebný vonný olej, který působí ke zlepšení nálady a pomáhá léčit podrážděnou…

Dobromysl obecná

(latinský název Origanum vulgare, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité) Tato bylinka je typická svými aromatickými listy a narůžovělými květy. Dobře se jí daří v zahradním záhonku. Sklízí se před rozkvětem, ale i během kvetení. Její listy lze sušit, výborně se hodí do bylinkových směsí. Používá se např. jako koření na pizzu, k výrobě provensálského koření, ale také jako ochucení masa či zeleniny. Léčebné účinky – Z dobromyslu se vaří čaj, který je vhodný proti nechutenství a problémům s trávicím ústrojím.

Kopr vonný

(latinský název Anethum graveolens, čeleď Apiaceae, miříkovité) Kopr se vyznačuje jemnými roztřepenými lístky a žlutými kvítky. Semena kopru vonného připomínají kmín. Je to velmi aromatická bylina, která kvete od května do září. Z kopru se sklízí jak zelená nať, tak i celé květenství se semeny. Kromě kořenů je možné využívat kopr celý. Můžeme jej nakládat i sušit, také je vhodný ke zmražení, ovšem pamatujme na to, že tímto způsobem ztrácí kopr svou omamnou vůni. Hodí se do širokého spektra jídel,…

Potočnice lékařská

(latinský název Nasturtium officinale, čeleď Brassicaceae, brukvovité) Tato stálezelená hustá bylina se vyznačuje trpkou a ostřejší vůní. Je vysoká až 80 cm a poznáme ji podle malých sytě zelených listů. Kvete od května do září bílými květy, které se mění v šešule. Jak již název rostliny napovídá, najdeme ji v blízkosti vodních toků a horských bystřin. Má ostrou chuť, podobně jako řeřicha, ovšem mnohem silnější. Sklízejí se listy i výhony, které je možné sbírat až do dubna. Další sklizeň je…

Kopřiva dvoudomá

(latinský název Urtica dioica, čeleď Urticaceae, kopřivovité) Kopřiva je velmi známá a rozšířená bylina, která se vyskytuje v lesích a na loukách. Poznáme ji podle čtyřhranného stonku s žahavými ochlupenými lístky a bílých drobných kvítků. Roste od března a sbírají se její mladé listy. Lístky se výborně hodí na přípravu salátu, kopřivového „špenátu“, ale i jako přísada do polévek. Semínka kopřivy připomínají ořechy, proto je dobré s nimi posypat např. salát. Ze sušených lístků připravujeme čaj. Z celé rostliny lisujeme…

Brutnák lékařský

(latinský název Borago officinalis, čeleď Boraginaceae, brunátkovité) Tato velká a vysoká zahradní bylinka kvete modrými kvítky, poznáme ji také podle ochlupených stonků. Doba kvetení je od května do července. Využíváme její mladé lístky, které se sbírají jak před rozkvětem, tak i v průběhu kvetení. Podobně jako medvědí česnek můžeme nať brutnáku lékařského využít na „špenát“, ale nasekaná chutná skvěle v salátech, tvarohových pomazánkách a pokrmech z jogurtu. Hodí se i k pečené rybě. Má silnou okurkovou chuť, proto výborně chutná…