Sléz lesní

(latinský název Malva silvestris, čeleď Malvaceae, slézovité)

Sléz kvete nafialovělými kvítky a dosahuje velikosti až 80 cm. Kvete hojně na loukách i zahradách. Stonky mají jemné chloupky s vroubkovanými lístky. Když sléz dozraje, vznikají na něm tobolky, které se později rozpadají na dílky.

Sléz se využívá v kuchyni, kdy se jeho poupata sklízejí na jaře před kvetením. Využitelné jsou i jeho mladé výhonky. Tyto plody lze nakládat podobně jako kapary. Lístky se používají přípravám salátů.

 

Léčebné účinky – ze slézu se vaří čaj, který je příznivý pro léčbu horních cest dýchacích. Jeho účinky spočívají v odhlenění sliznic a protizánětlivosti.

Majoránka zahradní

(latinský název Origanum majorana, čeleď Lamiaceae, hluchavkovité)

Majoránka zahradní má jemnou vůni, která se trochu liší od domácí dobromysli obecné. Majoránka se vyznačuje malými lístky, které mají jemné chloupky. Dorůstá do výšky až 40 cm a kvete narůžovělými kvítky. Majoránka se nesnáší dobře s mrazivým počasím, kvete v červnu a červenci a má několik odrůd.

Sklízíme z ní drobné lístky, které jsou vhodné do bylinkových směsí, k nakládání, pro přípravu octových nálevů, ale především k sušení. Usušit lze i celou nať, která se následně rozemele. Je výborná jako přísada do omáček, bramboráků, polévek, luštěninových pokrmů, do nádivky, k posypání drůbežího masa.

 

Léčebné účinky – pozitivně působí proti nadýmání, těžko stravitelné pokrmy jsou po ní lépe stravitelné.

Pampeliška lékařská

(latinský název Taraxacum officinale, čeleď Asteraceae, hvězdnicovité)

Pampeliška neboli smetanka lékařská je typickou všudypřítomnou bylinou s typicky žlutými kvítky. Používá se jak k léčebným účinkům, tak i v kuchyni. Lístky rostliny jsou zubaté, vysoké, kruhovitě rozložené kolem květu, které žlutě svítí od května do září.

Před kvetením nebo i během něj lze trhat a sklízet mladé lístky, které lze připravovat podobně jako špenát. Výborné jsou i jako přísada do zeleninových salátů, podobně jako rukola. Z květů se často připravuje pampeliškový med. Výborné a zdraví prospěšné je rovněž pampeliškové víno.

 

Léčebné účinky – podporuje trávení a čistí krev.

Vavřín pravý

(latinský název Laurus nobilis, čeleď Lauraceae, vavřínovité)

Vavřín je známý také pod názvem bobkový list. Je to rostlina, kterou lze pěstovat i na okenním parapetu, a to celoročně. Má stromovitý charakter a podlouhlé aromatické listy. Ty se využívají jako kořenící přípravek do všemožných jídel, např. masa, omáčky, polévky apod. Kvete žlutými kvítky, ze kterých se později stanou černé bobule.

Vavřín pěstujeme pro jeho listy, které se výborně hodí k sušení. Stačí nám k tomu pečicí papír či síto, na které rozprostřeme vavřínové lístky. Listy se po vyvaření v jídlech z pokrmů odstraňují. Používá se také rozemletý, převážně v kořeněných směsích. Kromě omáček, polévek, masitých pokrmů a gulášů se bobkový list využívá k nakládání v octových nálevech. Důležité je, aby bobkový list byl uchováván bez přístupu světla, či alespoň v nádobě s tmavým sklem. Je dobré ho spotřebovat maximálně do dvou let, jinak ztrácí svou vůni.

 

Léčebné účinky – pozitivně ovlivňuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Bobkové listy lze lisovat a připravovat z nich vonné oleje, které příznivě působí proti revmatismu.

Libeček lékařský

(latinský název Levisticum officinale, čeleď Apiaceae, miříkovité)

 

Libeček svými lístky připomíná celer. Dorůstá až do výšky dvou metrů a barva jeho kvítků je jasně žlutá. Podobně jako celer se používá do polévek, jelikož jim dodává silnou chuť. Daří se mu na mnoha místech, je mrazuvzdorný a jeho vůně se line celou zahradou.

Libeček pěstujeme pro jeho lístky, které je dobré sklízet před květenstvím, jinak je jejich chuť mírně nahořklá. Pokud sklízíme celou nať, lze ji použít k nasekání nebo k vyvaření do polévek. Listy lze taktéž sušit, rozemlít a použít k výrobě bylinného prášku. Výborný je v kombinaci se solí, kdy vznikne bylinková sůl. Z té se dá připravit skvělé máslo. Pokud chceme mít libečkovou nať v polévce celý rok, lze ji uchovat v mrazničce. Libeček má všestranné využití, použít můžeme i jeho kořeny, podobně jako pastinák a petržel.

 

Léčebné účinky – libeček pozitivně ovlivňuje trávicí systém a uklidňuje organismus.

Podšablové

Horenka hora

 

Horenka hora

zelená hora

a z téj horenky

kdosi mňa volá.

 

volá mňa, volá

frajarka moja

priď k nám šohajku

sama som doma.

 

 

 

Pod šable

 

Pod šable, pod šable

aj pod obušky

my všecko bereme

aj plané hrušky.

 

Gajdoš, gajdoš

dobrý gajdoš

gajdoval by

treba za groš.

 

Od dzedziny do dzedziny

hrajú hudci dziny, dziny.

 

Tancoval tlustý s tlustů

v komoře za kapustů,

žaba jim gajdovala

slaměné gajdy mala.

 

Hop děvča ne moje

prehodím ťa pres oje

přes ojíčko pres osy

hop děvča moje si.

 

Od dzedziny do dzedziny

a já pořád dziny, dziny.

 

Ej horenka horuje,

ej děvenka banuje,

ej horenko nehoruj,

ej děvenko nebanuj.

 

Ej kadě iděm tama

ej samý kopec jama

ej kadě iděm s milů

cesta je zarůbaná.

 

Pod Javorinů

 

Pod Javorinů, horů zelenú,

pod Javorinů, horů zelenú.

Žalo děvčátko, žalo děvčátko

trávu zelenů.

 

Když ju nažalo, aj navázalo,

když ju nažalo, aj navázalo,

poď mně zazdvihnút,

šohajku švarný, na mňa volalo.

 

 

Ej Javorinka, šedá

 

Ej Javorinka, šedá,

ej kdo pod tebú sedá.

Ej uherští zbojníci,

ej co zabili Žida.

 

Ej když ho zabíjali,

ej tak mu povídali,

ej tady budeš ležat,

ej Židáčku prašivý.

 

 

Na tom panském díle

 

Na tom panském díle

čtyry koně bílé

poď mně jich poháňat

mé srdénko milé.

Poď mně jich poháňat

mé srdénko milé.

 

Já bych poháňala

treba do večera,

len kdybych věděla, že budu tvá žena.

Len kdybych věděla, že budu tvá žena.

 

Že budu tvá žena,

že budu nevěsta,

šla bych pro rozmarýn do Nového Mesta,

šla bych pro rozmarýn do Nového Mesta.

 

Do Nového Mesta, kde sa voda točí,

tam bych proplakala

svoje modré oči.

Tam bych proplakala

svoje modré oči.

 

 

Proč bysme veselí nebyli

 

Proč bysme veselí nebyli,

když nám pán Bůh přeje,

dává nám gořalky, vínečka

a po smrti nebe.

 

Pěsničku sme zazpívali,

poďme veselí byt.

V krku sa nám vysušilo,

poďme sa aj napit.

 

Holbu piva, holbu vína,

holbu páleného,

eště k tomu pánímámo

neco smaženého.

 

Daj nám pán Bůh zdravíčka,

daj nám pán Bůh zdraví,

co bysme sa spolem zešli

v tom nebeském ráji.

 

 

Daj si Janoško

 

Daj si Janoško daj si zahrát,

daj si Janoško daj si zahrát,

už na ťa šijú

 v Brně kabát.

 

Na hornom konci

Na hornom konci,

na hornom konci

orú mládenci,

orú mládenci.

 

Poháňajú jich,

poháňajú jich

panny pod věnci,

panny pod věnci.

 

 

 

 

 

 

Smažené masopustní koblihy

Postup:

Z trochy mouky, droždí, cukru a mléka vytvoříme kvásek. Do mísy nasypeme zbylou mouku, uprostřed uděláme důlek. Přidáme vykynutý kvásek, žloutky, tuk, sůl, rum a z tohoto vytvoříme těsto, které by mělo být vláčné. Necháme kynout asi jednu hodinu. Po vykynutí vykrajujeme lžící zhruba stejně velké tvary, které zakulatíme rukama a položíme na vál. Přikryjeme čistou utěrkou a necháme ještě kynout. Až kousky těsta vykynou, vytvarujeme z nich placky, uprostřed necháme důlek. Smažíme na rozpáleném tuku dozlatova. Pozor, je důležité, aby se koblihy smažily na mírném plameni, jinak by nebyly vevnitř prosmažené a zvenčí by se připálily. Po usmažení necháme okapat na roštu a plníme tvarohem, který jsme si smíchali s trochou mletého cukru. Nahoru dáváme marmeládu nebo povila. Hotové koblížky ještě pocukrujeme moučkovým cukrem přes sítko.

 

Potřebujeme:

250 g hladké mouky

250 g polohrubé mouky

50 g cukru

50 g másla nebo Hery

4 – 5 žloutků

40 g droždí

Kůra z jednoho citronu

Špetka soli

2 polévkové lžíce rumu

Mléko či smetana dle potřeby

100 % tuk na smažení

Povidla

Mletý cukr

Tvaroh

 

 

Pečené boží milosti

Postup:

Z uvedených ingrediencí zpracujeme těsto, které se nechává asi 30 minut odpočívat. Poté toto těsto vyválíme válečkem natenko. Pak už jen vykrajujeme různé tvary, např. trojúhelníčky, čtverečky, hvězdy apod. Ty pak uprostřed nožem nebo rádýlkem několikrát prořízneme (ne k okraji, jen uprostřed tvaru). Pečeme v předehřáté troubě na pečicím papíře až je těsto jemně zlatavé. Ještě horké obalíme opatrně v mletém cukru smíchaném s vanilkovým cukrem (milosti jsou křehké).

 

Potřebujeme:

400 g hladké mouky

300 g másla

3 žloutky

1 dcl bílého vína

Mletý cukr

 

Vanilkový cukr

Smažené boží milosti

Postup:

Z trochy mouky, droždí, cukru a mléka vytvoříme kvásek. Do mísy nasypeme zbylou mouku, uprostřed uděláme důlek. Přidáme vykynutý kvásek, žloutky, tuk, sůl, rum a z tohoto vytvoříme těsto, které by mělo být vláčné. Necháme kynout asi jednu hodinu. Po vykynutí vykrajujeme lžící zhruba stejně velké tvary, které zakulatíme rukama a položíme na vál. Přikryjeme čistou utěrkou a necháme ještě kynout. Až kousky těsta vykynou, vytvarujeme z nich placky, uprostřed necháme důlek. Smažíme na rozpáleném tuku dozlatova. Pozor, je důležité, aby se koblihy smažily na mírném plameni, jinak by nebyly vevnitř prosmažené a zvenčí by se připálily. Po usmažení necháme okapat na roštu a plníme tvarohem, který jsme si smíchali s trochou mletého cukru. Nahoru dáváme marmeládu nebo povila. Hotové koblížky ještě pocukrujeme moučkovým cukrem přes sítko.

 

Potřebujeme:

250 g hladké mouky

250 g polohrubé mouky

50 g cukru

50 g másla nebo Hery

4 – 5 žloutků

40 g droždí

Kůra z jednoho citronu

Špetka soli

2 polévkové lžíce rumu

Mléko či smetana dle potřeby

100 % tuk na smažení

Povidla

Mletý cukr

Tvaroh

 

 

Oslavte s námi fašank

Nastává doba fašankových slavností, které byste určitě nechtěli za žádnou cenu promeškat. Slovácko je místem, kde tradice stojí na prvním místě, proto se v blízkém okolí nabízí mnoho možností návštěvy tradičních masopustních průvodů a oslav. Pro ty z Vás, kterým se prostě ven nechce, nebo jednoduše nemohou, přináší Slovácko na dlani kompletní přehled fašankových zvyků přímo k Vám domů. Tak na co čekáte? Pojďme oslavit fašank společně a stylově po slovácku!

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS